Pozdrav z nemocnice

14. srpna 2014 v 4:21 | Nepochopený psychopat
Dnešní článek nebude mít žádný zamýšlecí téma, bude to spíše takový deník, protože se toho za poslední hodinu stalo docela dost. A jelikož se teď pekelně nudím, popíšu vše do detailu. A nebo taky ne, protože jsem moc líný.

Nespal jsem 72 hodin vkuse, tak jsem si řekl, že si přeci jenom vezmu prášky na spaní. Normálně je brát nechci, protože mám pak sklony k sebevraždě. Jenže už jsem byl dost unavený a pořád jsem nemohl usnout. A jelikož je prostě neumím brát jako jiní lidi, předávkoval jsem se.

Nechci to dělat úmyslně, ale přijde mi, že ani po pěti prášcích neusnu dost a tak si dávám další a další. No a takhle to dopadlo.

Asi si říkáte, proč teďka nespím, když jsem je "před chvílí" měl. Bude to tím, že jsem byl donucen všechny vyzvracet.



Prakticky nezačaly účinkovat, ale z nějakého neznámého důvodu sem omdlel nebo co a probudil jsem se tady. V hnusnym bílym pokoji zapáchajícím dezinfekcí s dalšíma dvěma kluky, kteří jsou na tom dost stejně jako já. Nebo si o nás všichni myslí, že jsme se chtěli zabít.

Jeden se jen trochu říznul. Když viděli doktoři mě, myslel jsem, že ho pošlou domů. Ale tak asi se mu stalo něco horšího no.
A druhý se taky předávkoval. Hezký ne?

Zítra sem má přijít psychouš a vyvzpovídat mě. A co mu mám říct? Když odpovím, že sem se nechtěl zabít, že jsem prostě chtěl jen spát, bude mít milion otázek ohledně spaní a stejně mi nebude věřit. Když řeknu, že se zabít chci, půjdu na nějaký testy a kdovíco bude následovat. Krásné vyhlídky, že?

Čekejte, ten vlevo po mě něco chce...

Ten, co se skoro podřezal se mě zeptal, jestli nemám žiletku. Není to vtipné? Ono mu je úplně jedno, že je v nemocnici a že málem chcípnul, on to asi fakt chce dodělat.

Nejsem zlej, ale tak... mám pro každý případ schovanou žiletku mezi mobilem a krytem. Tak jsem mu jí dal. Viděl jsem, jak se jen trochu říznul do břicha (asi si ze mě bere příklad?) a pak mi jí vrátil. Částečně jsem doufal, že se zabije, protože by to mohla být tak trochu moje vinna a já bych konečně někoho zabil, ale zatím nic, no.



Krev chutná báječně, co?

Ne, tu žiletku jsem olizovat neměl. Kurva co to se mnou je. Jako svoji krev už sem zkusil, ale proč doháje cizí?

Tak já toho nechám, ukážu mu nějaký jizvy, ať mám od něj pokoj, protože mě už fakt sere. Kolik mu může bejt? Tak 14? My god.

Až budu mít čas, ozvu se. Snad z domova. Ne odsud. Nebo se možná neozvu, protože si mě vezmou hezky do péče v psychiatrický léčebně. Nashledanou v blázinci (možná).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PjůDyPjů D. PjůDyPjů D. | Web | 14. srpna 2014 v 22:06 | Reagovat

Tak to je docela ... ani nevím jak to mám nazvat, nicméně to muselo bejt fakt hezký se probrat v bílím pokoji. Co dodat. K tomuhle ani nevím co napsat.. Ok, vzal sis víc prášků, omdlel si a odvezli tě.. jestli si jen omdlel tak tě snad nemuseli hned převážet.. Psychiatr.. jasný, bude se tě ptát na píčoviny.. Máma mě taky zavedla k psychiatrovi když jsem se řezala.. a můj rozhovor s ním.. Nechceš mi něco říct?
Co bych vám měla říkat? Není to vaše věc a bla bla bla.. nakonec jsem vstala a odešla a máma běžela ubrečená za mnou.
Toho 14ti letýho kida ti nezávidím.. Vážně si jako ochutnal jeho krev jo? A jediný co z toho napíšeš je úplný minimum, jak chutnala ? ;)
Zajímalo by mě jaký by si pak měl pocot kdyby se tou žiletkou opravdu dorazil.. A když už jsme u toho věku, kolik že je vlastně tobě..?

2 Lucinka Lucinka | 3. října 2016 v 8:37 | Reagovat

Dost jsi me tady pobavil jako:-D:-D
"Cekejte ten vlevo po me neco chce":-D achjo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama