Květen 2016

Co víc říct

4. května 2016 v 2:40 | Nepochopený psychopat
Předevčírem mě pustili. Jo, přesně tak, z toho krásného místa, o kterém jsem zde mnohokrát mluvil. Asi víte, že jsem stokrát psal, že tam nechci, že to je hrozný, ale víte vy co? Ono to tam nakonec zas tak strašný nebylo. Našel jsem si tam pár kámošů, chápete, prostě lidi, co mi rozumněli, neodsuzovali mě, byli jsme na tom stejně. I tak vám musím s velkým nadšením (množství ironie si určete podle sebe) oznámit, že se svým rituálem jsem nepřestal. Možná se to zdá nemožné, ale i v takovém místě, jako je léčebna, jde najít způsob, jak si udělat další rány - třeba každý den. Jo, jasně že to věděli, nejsou zas tak tupí, ale asi mě snad i pochopili.

Ale teď vlastně k tomu, jak jsem se dostal zpátky k tadytomu blogu. Dva dny před propuštěním jsme měli napsat věci, které nám nejvíce pomáhaly od takových těch špatných chvilek. A já jsem jako druhý napsal tuhle stránku. Je to celkem ironie, vždycky jsem tak nesnášel přispívat sem, asi proto, že to byla povinnost, ale teď si uvědomuju, že jsem si tím hrozně pomoh. A teď jsem si řekl, že bych se k tomu chtěl vrátit. Že to vlastně nebylo zas tak špatný.

Co mě potěšilo - komentáře. Nikdy jsem tenhle blog nepsal pro ostatní, ale když jsem si teď přečetl 5 nových komentářů z doby mé neaktivity, byl jsem celkem překvapený. Vám se tu líbí, jste rádi, že na to nejste úplně sami a.. kurva, prostě jsme se našli, jinak to nejde říct.

Takže to vidím tak, že sem budu zase psát. Příští týden jdu do školy. Nevím jak jsem se tam vlastně zpátky dostal, kdo za mnou stál nebo tak, ale jsem tam. Vím, že jsem se na to chtěl stejně vysrat, ale když jsem o tom přemýšlel, tak to asi není úplně dobrý.

A ještě bych se chtěl zeptat - neznáte nějakou dobrou hru na dlouhé hodiny? Protože nespaní jsem se taky úplně nezbavil a nemám co dělat, tak bych možná i vyměnil čumění do zdi za nějakou tu zábavičku.